Jak probíhá adaptace v naší DS?:-)

Nástup do kolektivu (do školky, dětské skupiny) je pro rodiče často významnou událostí. Kolektiv naší dětské skupiny nahlíží na adaptaci citlivě a reaguje na potřeby rodičů stejně tak jako na individuální potřeby dětí.

U mnohých dětí je to první delší odloučení zcela bez rodiče v jiném neznámém prostředí. U většiny dětí přetrvává stesk, často i pláč, vztek a obranná reakce na neznámé.

Adaptační projevy dítěte mohou být různorodé, je vždy důležité, aby se na jejich řešení aktivně a citlivě podíleli jak rodiče, tak pracovníci dětské skupiny a o konkrétních projevech u dítěte se vzájemně informovali. V tomto procesu se snažíme dítěti co nejvíce poskytovat plnou podporu a psychickou oporu. Dítě neodstrkujeme, ale také jej nenutíme se ihned aktivně zapojovat do kolektivu a řízených činností. Pokud dítě vyžaduje být samo, ponecháme jej v prostoru, který mu vyhovuje, aby mohlo poklidně sledovat chod školky, ideálně čekáme, až se bude chtít samo zapojit.

Rodiče během prvního dne ve školce informujeme prostřednictvím sociální sítě messenger případně MMS, dítě během dne fotíme (především pro potřeby rodiče, který též je poprvé od dítěte odloučen a přispívá to k jeho psychické pohodě), reagujeme na jeho potřeby a komunikujeme s rodičem, jak dítě chod zvládá případně co na něho platí za metody doma a jak s ním řeší určité situace atd.

Příjem dítěte probíhá vždy až po přijetí dětí, které již skupinu navštěvují, aby příjem proběhl v klidu, byla možná společná komunikace a předání potřebných dokumentů a informací.

Rodič je seznámen se všemi dokumenty včetně provozního řádu a vnitřních pravidel předem. Všechny dokumenty jsou na webových stránkách nebo na nástěnce v šatně. 

Dítěti je přidělena značka (nejčastěji zvířátka), která ho bude provázet školkou. Rodiči je doporučeno zvládnout rozloučení bez zbytečných emocí, které by mohly dítě rozladit a dostat do psychické nepohody.
Dbáme na to, aby rozloučení nebylo dlouhé, ale ani příliš krátké. Dítěti je nutné postup vysvětlit a slíbit mu, že se pro něj rodič vrátí a uvidí se například po obědě, po svačince, po spinkání. Dítěti je ideální vysvětlit, proč dětskou skupinu bude navštěvovat (rodič musí do práce vydělávat peníze, dítě si pohraje, pozná novou skupinu dětí, vytvoří si kamaráda, pozná nové hračky, vytvoří si obrázek, který mamince ukáže...). Dítě je vhodné motivovat. Současně je důležité, aby dítě bylo na chod připraveno, aby vědělo, co ho čeká a těšilo se. 

Téma ranního loučení bývá mnohdy náročné i pro děti předškolního věku, natož pro malá batolata. Tenzi a úzkost dítěti pomůže zmírnit pokud možno velmi podobné provedení ranního rozloučení, bez časového presu. Spěchající rodič může být spouštěčem výraznější emoční reakce dítěte. Je velmi zásadní, aby dítě dostalo konkrétní informaci, kdy si pro něj rodič přijde a tuto dohodu by měl rodič plnit. Samotný okamžik loučení by neměl být příliš dlouhý, s dítětem se loučíme laskavě, ale rozhodně. 

Není vhodné, aby dětskou skupinu navštěvovalo psychicky nezralé dítě, nepřipravené dítě, nedoporučujeme také, aby dětskou skupinu navštěvovalo dítě nacházející se současně se vstupem do školky v náročné životní situaci (příchod mladšího sourozence na svět, rozvádějící se rodiče...). Adaptace bude o to ztížená a dítě nemusí proces zvládnout.

Dbáme na to, aby adaptační proces byl plynulý a dítěti nevzniklo trauma či blok, který by později muselo překonávat.

Pokud pečující osoby uznají, že adaptace neprobíhá správně (je zdlouhavá například z opakované nemocnosti dítěte, málo častého chození do školky, fixovanosti na rodiče, nezralosti dítěte...), mohla by nějakým způsobem dítěti ublížit, narušuje chod a režim školy (ostatní děti začnou též vždy plakat, netěší se do školky, nemohoucnost společné aktivity atd.) společně zahájí komunikaci s rodičem a docházku ukončí nebo přeruší.

Adaptační proces by měl být přirozený a nenucený tak, aby dítě zvládlo první odloučení, chápalo souvislosti, cítilo se psychicky i fyzicky připravené a zároveň se socializovalo v kolektivu ostatních dětí tak, aniž by jim narušilo hru, řízené činnosti a režim dne ve školce.

Adaptace s rodičem v prostorách dětské skupiny není možná. Děti cizí osobu ve školce vnímají jako nechtěnou. Reakce dětí může být různorodá. Některé děti žárlí, nehrají si, bojí se, stydí se, přestanou komunikovat a chod jejich dne je tím narušen. Je také narušena spontánní hra dětí. V dětské skupině U Lištiček preferujeme adaptaci bez rodiče.

Toto období může trvat u dětí různě dlouho, obecně se uvádí doba mezi cca 4 týdny až 3 měsíci, jeho trvání je závislé na osobnostních faktorech dítěte, rodičovském přístupu i přístupu pečujících osob. Žádoucím výsledkem období je pak adaptace dítěte na zařízení projevující se tím, že dítě zvládá pobyt v dětské skupině bez velkých emocionálních výkyvů a uspokojivě zde rozvíjí své schopnosti a dovednosti.

Vložte svůj text...